Dnešní příspěvek je editor Christopher Hoffmann z Kopie Zápisu Poradci (@CWCauthorassist).

Existuje mnoho pohyblivých částí, autor musí věnovat pozornost při psaní beletrie—POV, vývoj postavy, narativní struktury, happy hour speciály—, že je snadné přehlédnout malé věci, věci, které si myslíme, že jsme instinktivně pochopit, a už se velmi dobře.

Jak dialog je nastaven od zbytku vyprávění je jedna z těch málo věcí, které dělá velký rozdíl v tom, jak váš příběh se čte a čtenář chápe, o vás, včetně:

jste Vážně Spisovatel, autor beletrie žánru, nebo neinformovaný diletant?

v každodenním projevu většiny lidí používáme při diskusi o přímém diskurzu pouze několik značek dialogu: řekl a podobně. Said používá téměř každý; stejně jako je do značné míry omezena na lidi, kteří se narodili po 1970 (nebo 1965, nebo možná 1960; to není cvičení v lingvistické demografie).

„pak mi soudce řekl:“ tímto jste poslán do státní vazby na dobu nejméně devadesáti dnů za nehorázné nadužívání slov.“A já jsem byl jako,“ Jak mohu udržet svůj svépomocný blog Slash-boutique-spice bez těchto slov?'“

Ale psané slovo nám umožňuje použití mnoho, mnoho více dialogue kategorie: vykřikl, odpověděl, zakřičel, mluvil, prohlásil, odpověděl, ptal se, křičel, gibbered, se domníval, atd. (Aby bylo jasno, mluvený jazyk to také umožňuje, jen zřídka je využíváme při slovním hlášení řeči.)

jak se tedy rozhodneme, která slova použít kde? A co je důležitější, která slova nepoužívat, možná nikdy?

Řekl, a Jen Řekl (či Požádala)

Jeden způsob, jak se na to dívat je, aby zvážila jakýkoli odklon od výhradní použití řekl nebo se zeptal krok od velmi „nejlepší“ psaní, z druh psaní mají být považovány za „literární.“Pokud strávíte nějaké malé množství času zkoumáním blogů nebo knih o psaní, zjistíte, že se jedná o velmi běžnou směrnici: použijte řekl, zeptal se a nic jiného.

existuje řada důvodů, ale nejčastější práce ve spojení s tímto jiným slavným maximem: show, don ‚ t tell. Pokud používáte slovo řval, jak popsat projev jednat o jednu z vašich postav, říkáte čtenáři, jak pochopit, co se děje, spíše než ilustrující prostřednictvím akce a dialogu.

mladík na soudce zíral divoce. „Můj blog je jediná věc, která udržuje démony na uzdě! Jak teď prodám své domácí ančovičky?“křičel.

Chvástat znamená, mluvit vzrušeně a vehementně; z pohledu mnoha literárních prescriptivists už byste měli být, že váš čtenář dostatek informací, že ona to chápe dialog jako vykřikování bez nutnosti, aby to bylo barevné v pro ni.

na druhé straně jsou některé značky dialogu jednoduše nadbytečné:

při Pohledu obžalovaného, soudce se domníval,, „Ryby nikdy patří v koktejl, mladý muž, a navíc, najít soubor jste se nosí k soudu dnes být příliš módní a bez ohledu na klasické krejčovské úmluv.“

čtenář nemusí být řečeno, že soudce se domníval, jako jeho prohlášení představuje názor, a ne skutečnost—ryby by samozřejmě jít i v koktejlu! Myslím, pokud pelyněk je opravdu to, co dělá absint zvláštní pro některé lidi, nechápu, proč je ne sais quoi zabijáka Caesar salát by neměl být stejný pro fantastické tipple. Ne, že bych to zkusila.

což znamená, že pokud jste aspirovat na další straně literární psaní, velmi pečlivě zvážit, kdy pomocí dialogu kategorie jiné než řekl nebo se zeptal.

jiná slova mohou být také v pořádku

ale co když je vaším hlavním cílem vytvořit něco dobře napsaného, zábavného a možná i nestydatě komerčního? Naštěstí pro vás, konvence komerční a žánrové fikce jsou mnohem shovívavější.

zatímco ve výše uvedeném příkladu by někteří mohli považovat za nadbytečné nebo zbytečné, v jiných kontextech by to mohlo být interpretováno spíše jako poskytnutí rané barvy trochu dialogu. Čtenář získá představu o tom, co přichází, než dorazí. To také dává pryč perspektivu vypravěče, něco, co může být velmi žádoucí-to platí i pro příklad pomocí ranted. Zvažte:

„až se odsud dostanu, půjdu po vás a budete si přát, abyste nikdy neslyšeli o organickém oreganu,“ řekl.

čtenář se musí spoléhat na kontext a obsah řeči, aby si vytvořil názor na to, co se říká. Na druhou stranu:

„až se odsud dostanu, půjdu po tobě a budeš si přát, abys nikdy neslyšel o organickém oreganu,“ křičel.

zde vypravěč říká čtenáři, co si myslí o tom, co mladý muž říká. V závislosti na POV, které jste si vybrali, to může hluboce ovlivnit, jak čtenář interpretuje, co se děje. (Pro více informací o POV a jak to ovlivňuje vyprávění, podívejte se na další vynikající příspěvky na blogu Jane, zde a zde.)

Pokud se rozhodnete používat tagy jiného, než řekl, a zeptal se, je to stále dobrý nápad, aby limit nich, o nich přemýšlet jako pomlčky horké omáčky—pár může být chutné, ale příliš mnoho zničit jídlo.

Některé odlehlé hodnoty

Zde je další podmnožinu dialogue značky, které jsou často nesouhlasil mimo konkrétní žánry beletrie, přičichl a side-eyed tím, že mnozí autoři a kritici. Patří mezi ně dýchal, povzdechl, a zavrčel, mezi ostatními.

puristé poukazují na to, že tato slova neoznačují řečové činy; člověk se může hádat s použitím chvástání, ale alespoň popisuje způsob mluvení. Existují však kontexty, ve kterých je použití tohoto druhu značky dialogu přijato a oceněno.

V romantických románů, například tyto značky často najít domov, protože oni dělají dialogue tělesné; mohou sensualize dialogue způsobem, že slova nemusí nutně naznačují tím, že se spojí s tělesnosti reproduktoru.

když ho spoutala, exekutor vydechl: „miluji organické oregano.“

„přál bych si, abych se s vámi mohl podělit,“ povzdechl si.

Vzhledem k tomu, že mladý muž jako vy v předchozím příkladu, v případě, že byl zde použit namísto dýchal, dalo by se interpretovat exekutor slova jako sarkasmus; místo toho se čtenář cítí, že ta slova byla řekl tiše, možná blízko, aby se mladý muž do ucha, a představují teplé pocity na exekuční část. Stejně tak, zatímco povzdech není řečový akt, všichni jsme si povzdechli, když jsme mluvili, a rozpoznali tělesné činy jako současné.

stejně jako u jiných značek dialogu, které nejsou uvedeny/položeny, je třeba je používat střídmě.

Pro Bezradný Diletanti Pouze

a Konečně, několik slov vyvíjet neodolatelnou touhu na začínající spisovatelé a dokonce i ti zkušenější, kteří prostě byli placení příliš velkou pozornost na happy hour speciály. Tato slova jsou vyrobeny tak, aby fungovaly jako dialogue tagy, ale jsou nesouvislé—využití je nucen a výsledek působí amatérsky. Mezi ně patří usmál se, zasmál se, ušklíbl se, zamračil se a zasyčel (stejně jako mnoho dalších, které jsem se snažil zapomenout).

„já vím, že vztahy mezi spoluvězni mohou být velmi plná, ale rád bych, pro nás, aby věci off na dobrý start,“ usmál se mladý muž statný vězeň stojí před jeho lůžku.

Co to může znamenat pro někoho“ úsměv“? Jak by se člověk mohl něco“ ušklíbnout“? Tyto nechcete přidat význam způsob, jak dýchat a jeho krajané mohou—jsou pouze zkratky, které se při bližším dokázat nesmyslné. Ušetřete čas editoru a peníze tím, že se jim za každou cenu vyhnete. Peníze, které ušetříte, lze použít v happy hour.