VEDLEJŠÍCH ÚČINKŮ
následující témata jsou také podrobně popsány v Upozornění a Opatření sekce:
- Reakce Související s podáním Infuze a Hypersenzitivní Reakce
- Infekce
- Progresivní Multifokální Leukoencefalopatie
- poškození Jater
Zkušenosti z Klinických Studií
Protože klinické studie jsou prováděny za velmi různých podmínek, negativní reakční rychlosti pozorované v klinických studiích lék nelze přímo srovnávat s sazeb v klinických studiích jiný lék, a nemusí odrážet ceny zjištěné v praxi.
údaje popsané níže odrážejí expozici ENTYVIO v 3,326 pacientů a zdravých dobrovolníků v klinických studiích, včetně 1,396 vystaveny po dobu delší než jeden rok, a 835 vystaveny po dobu delší než dva roky.
údaje O bezpečnosti popsané v Tabulce 2 jsou odvozeny ze čtyř kontrolovaných studií 3. Fáze (UC Studiích i a II, a CD Studiích i a III); data od pacientů léčených open-label ENTYVIO léčby v Týdnech 0 a 2 (před vstupem do UC Zkušební II a CD-Trial III) a od 6 Týdnů do 52 (nonresponderů na Týden 6 UC Zkušební já a CD-Trial I) jsou v ceně .
V těchto studiích, 1,434 pacientů přípravek ENTYVIO 300 mg po dobu až 52 týdnů, a 297 pacientů dostávalo placebo po dobu až 52 týdnů. Z toho 769 pacientů mělo ulcerózní kolitidu a 962 pacientů mělo Crohnovu chorobu. Pacienti byli vystaveni v průměru 259 dní (studie UC I a II) a 247 dní (studie CD I a III).
Nežádoucí účinky byly hlášeny u 52% pacientů léčených přípravkem ENTYVIO a 45% pacientů léčených placebem (UC Studiích i a II: 49% s ENTYVIO a 37% u placeba; CD Studiích i a III: 55% s ENTYVIO a 47% u placeba). Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny u 7% pacientů léčených přípravkem ENTYVIO ve srovnání se 4% pacientů léčených placebem (UCTrials i a II: 8% s ENTYVIO a 7% u placeba; CD Studiích i a III: 12% s ENTYVIO a 9%, ve skupině s placebem).
mezi nejčastější nežádoucí účinky (hlášené u nejméně 3% pacientů léčených přípravkem ENTYVIO v UC Studiích i a II a CD Studiích i a III v kombinaci skupiny a ≥1% vyšší, než v kombinaci s placebem), byly nazofaryngitida, bolest hlavy, bolest kloubů, nevolnost, horečka, infekce horních cest dýchacích, únava, kašel, zánět průdušek, chřipka, bolesti zad, vyrážka, svědění, zánět vedlejších nosních dutin, orofaryngeální bolest, bolest v končetinách (Tabulka 2).
Tabulka 2. Adverse Reactions in ≥3% of ENTYVIO-Treated Patients and ≥1% Higher
Adverse Reaction | ENTYVIO† (N=1434) |
Placebo‡ (N=297) |
Nasopharyngitis | 13% | 7% |
Headache | 12% | 11% |
Arthralgia | 12% | 10% |
Nausea | 9% | 8% |
Pyrexia | 9% | 7% |
Upper respiratory tract infection | 7% | 6% |
Fatigue | 6% | 3% |
Cough | 5% | 3% |
Bronchitis | 4% | 3% |
Influenza | 4% | 2% |
Back pain | 4% | 3% |
Rash | 3% | 2% |
Pruritus | 3% | 1% |
Sinusitis | 3% | 1% |
Oropharyngeal pain | 3% | 1% |
Pain in končetin | 3% | 1% |
* Údaje od pacientů léčených open-label ENTYVIO léčby v Týdnech 0 a 2 (před vstupem do UC Zkušební II a CD-Trial III) a od 6 Týdnů do 52 (non-respondéři v Týdnu 6 UC Zkušební já a CD-Trial I) jsou v ceně. Patients pacienti, kteří dostávali přípravek ENTYVIO po dobu až 52 týdnů. Patients pacienti, kteří dostávali placebo po dobu až 52 týdnů. |
údaje o Bezpečnosti u pacientů (n=279) v UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, kteří obdrželi ENTYVIO v Týdnech 0 a 2 a poté byli randomizováni na placebo v Týdnu 6 až 52 týdnů, a pro pacienty (n=416) v CD Trial II, 10 týden Crohnova nemoc soudu, jsou podobné těm, jež jsou uvedeny v Tabulce 2.
Reakce Související s podáním Infuze A Hypersenzitivní Reakce
Závažné reakce související s podáním infuze a hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe byly hlášeny následující ENTYVIO podávání v klinických studiích . V UC Studiích i a II a Crohnova Studiích i a III, jeden případ anafylaxe uvedlo Crohnova nemoc pacienta během druhé infuze (hlášené příznaky jsou dušnost, bronchospasmus,kopřivka, zrudnutí, vyrážka a zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence) a byla spravována s přerušení infuze a léčba antihistaminika a intravenózní hydrokortizon.
V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, 4% pacientů léčených přípravkem ENTYVIO a 3% pacientů léčených placebem zaznamenali reakce související s infuzí (IRR). Nejčastěji pozorované IRR u pacientů léčených přípravkem ENTYVIO (hlášeno více než dvakrát), byly nauzea, bolest hlavy, svědění, závratě, únava, reakce související s infuzí, horečka, kopřivka a zvracení (tyto nežádoucí účinky se vyskytly u <1% u všech pacientů léčených přípravkem ENTYVIO) a ne individuální nežádoucí reakce hlášené došlo v kurzu nad 1%. Tyto reakce obvykle došlo během prvních dvou hodin po infuzi a vymizely bez léčby nebo po antihistaminika a/nebo IV hydrokortison léčby. Méně než 1% pacientů léčených přípravkem ENTYVIO měl Irr hodnocena zkoušejícím jako závažné, a Irr vyžadující přerušení léčby ve studii došlo v <1%.
V klinických studiích u pacientů s mírnou Irr nebo hypersenzitivní reakce, lékaři směli předúprava s standardní lékařské péče (např. antihistaminikem, hydrokortisonem a/nebo paracetamolem) před další infuzí.
Infekce
V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, míra infekce byla 0.85 na pacienta a rok pacientů léčených přípravkem ENTYVIO a 0.7 na pacienta a rok u pacientů léčených placebem . Infekce spočívaly především v nazofaryngitidě, infekci horních cest dýchacích, sinusitidě a infekci močových cest. Dvě procenta pacientů ukončila léčbu přípravkem ENTYVIO kvůli infekcím.
V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, rychlost závažných infekcí byla o 0,07 na pacient-rok u pacientů léčených přípravkem ENTYVIO a 0.06 na pacienta-rok u pacientů léčených placebem. Závažné infekce byly častější u pacientů s Crohnovou chorobou než u pacientů s ulcerózní kolitidou a anální abscesy byly nejčastěji hlášeným závažným nežádoucím účinkem u pacientů s Crohnovou chorobou. Během 48 měsíců nedošlo ke zvýšení počtu závažných infekcí.
V kontrolovaných a otevřených dlouhodobé rozšíření studiích u dospělých léčených přípravkem ENTYVIO, závažné infekce byly hlášeny, včetně anální absces, sepse (některé fatální), tuberkulóza, salmonely, sepse, Listeria meningitida, giardiózy a cytomegaloviral kolitida.
V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, sepse, včetně bakteriální sepse a septického šoku, byl zaznamenán ve čtyřech 1,434 (o 0,3%) pacientů léčených přípravkem ENTYVIO a ve dvou z 297 pacientů léčených placebem (o 0,7%). Během těchto studií zemřeli dva pacienti s Crohnovou chorobou léčeni přípravkem ENTYVIO v důsledku hlášené sepse nebo septického šoku; oba pacienti měli významné komorbidity a komplikovaný průběh v nemocnici, který přispěl k úmrtí. V otevřené dlouhodobé prodloužené studii byly hlášeny další případy sepse (některé fatální), včetně bakteriální sepse a septického šoku. Výskyt sepse u pacientů s ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou léčených přípravkem ENTYVIO byl dva na 1 000 pacientoroků.
v klinických studiích byli všichni pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Během kontrolovaných studií s přípravkem ENTYVIO byl diagnostikován jeden případ latentní plicní tuberkulózy. Během otevřené studie byly diagnostikovány další případy plicní tuberkulózy. Všechny tyto pozorované případy se vyskytly mimo Spojené státy a žádný z pacientů neměl mimoplicní projevy.
poškození jater
u pacientů léčených přípravkem ENTYVIO byly hlášeny zvýšené hladiny transaminázy a / nebo bilirubinu . V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, tři pacienti hlášeny závažné nežádoucí reakce, hepatitida, projevující se jako zvýšené hodnoty transamináz, s nebo bez zvýšení bilirubinu a symptomy shodnými s příznaky hepatitidy (např. malátnost, nevolnost, zvracení, bolest břicha, anorexie). Tyto nežádoucí účinky se vyskytly následující dva až pět ENTYVIO dávkách; nicméně, na základě hlášení případu je informace, není jasné, zda reakce je uvedeno vyvolaná drogami nebo autoimunitní etiologie. Všichni pacienti se zotavili po přerušení léčby a někteří pacienti vyžadovali léčbu kortikosteroidy. V kontrolovaných studiích byl výskyt ALT a AST elevace ≥3 x ULN, <2% u pacientů léčených přípravkem ENTYVIO a u pacientů léčených placebem. V otevřené studii byl pozorován jeden další případ závažné hepatitidy.
Malignit
V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, malignity (kromě dysplazie a karcinom bazálních buněk) byly hlášeny v šest 1,434 (o 0,4%) pacientů léčených přípravkem ENTYVIO, včetně rakoviny tlustého střeva (n=2), karcinom z přechodných buněk (n=1), rakovina prsu (n=1), karcinoid apendixu (n=1) a spinocelulární karcinom (n=1). Malignita byla hlášena u jednoho z 297 (0,3%) pacientů léčených placebem (spinocelulární karcinom).
Malignit (bez dysplazie a karcinom bazálních buněk) pozorován během probíhající otevřené dlouhodobé prodloužené studie bylo zařazeno B-buněčného lymfomu, rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva, maligní jaterní nádory, maligní plicní nádory, maligní melanom, rakovina plic, primární neuroendokrinní karcinom, renální karcinom a spinocelulární karcinom. Celkově byl počet malignit v klinických studiích malý; dlouhodobá expozice však byla omezená.
Žít A Perorální Vakcíny
k Dispozici nejsou žádné údaje o sekundárním přenosu infekce živými vakcínami u pacientů léčených ENTYVIO.
V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků, 61 subjektů dostali jeden ENTYVIO 750 mg dávka (2,5 násobek doporučené dávky), a 62 osob dostalo placebo následované intramuskulární očkování povrchového antigenu viru Hepatitidy B a orální vakcína proti choleře. Po intramuskulární vakcinaci třemi dávkami rekombinantního povrchového antigenu hepatitidy B neměly osoby léčené přípravkem ENTYVIO nižší míru ochranné imunity vůči viru hepatitidy B. Nicméně, ti, kteří jsou vystaveni ENTYVIO měl nižší míry sérokonverze a anti-cholera titry v porovnání s placebem po obdržení dvou dávek zabil, orální vakcína proti choleře. Dopad na jiné perorální vakcíny a na nosní vakcíny u pacientů není znám.
imunogenita
stejně jako u všech terapeutických proteinů existuje potenciál imunogenity. Detekce tvorby protilátek je vysoce závislá na citlivosti a specificitě testu. Navíc pozorován výskyt protilátek (včetně neutralizačních protilátek) pozitivity v testu může být ovlivněn několika faktory, včetně stanovení metodiky, při zacházení se vzorkem, načasování odběru vzorků, souběžné medikace a základního onemocnění. Z těchto důvodů může být srovnání výskytu protilátek proti vedolizumabu v níže popsaných studiích s výskytem protilátek v jiných studiích nebo jiných přípravcích zavádějící.
V UC Studiích i a II a CD Studiích i a III, u pacientů, kteří dostávali ENTYVIO, frekvence protilátek zjištěna u pacientů byl 13% na 24 týdnů po poslední dávce hodnoceného léčiva (větší než pět poločasů po poslední dávce). Během léčby, 56 1,434 (4%) pacientů léčených přípravkem ENTYVIO měl detekovatelné anti-vedolizumab protilátek kdykoliv během 52 týdnů kontinuální léčby. Devět z 56 pacientů bylo trvale pozitivních (při dvou nebo více studijních návštěvách) na protilátku proti vedolizumabu a u 33 z 56 pacientů se vyvinuly neutralizační protilátky proti vedolizumabu. Mezi osm z těchto devíti subjektů s trvale pozitivní antivedolizumab protilátek a k dispozici vedolizumab koncentrace dat, šest měl nezjistitelné a dva snížil vedolizumab koncentrace . Nikdo z devíti osob s trvale pozitivní anti-vedolizumab protilátek dosaženo klinické remise v Týdnech 6 a 52 v kontrolovaných studiích.
postmarketingové zkušenosti
po schválení přípravku ENTYVIO byly zjištěny následující nežádoucí účinky. Protože tyto reakce jsou hlášeny dobrovolně z populace nejisté velikosti, není vždy možné spolehlivě odhadnout jejich četnost výskytu nebo stanovit kauzální vztah k expozici léku.
poruchy Imunitního systému: Anafylaxe
Přečtěte si celý FDA předepisování informace pro Entyvio (Vedolizumab na Injekci pro Intravenózní podání )