Abraham je v této části představen, protože jeho příběh je lidem dobře znám. Důraz je kladen na „Abrahamovu víru v Boha jako základ jeho postavení před Bohem“.

verš 6Edit

stejně jako Abraham “ uvěřil Bohu a bylo mu účtováno za spravedlnost.“

Pavel citoval ze Starého zákona, Genesis 15: 6.

Verš 10Edit

Pro tolik, jak jsou ze skutků zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: „Proklet je každý, kdo nepokračuje ve všech věcech, které jsou zapsány v knize zákona, aby se jim.“

citace z Deuteronomia 27: 26; Jeremiáš 11,3

verš 11Edit

ale to, že nikdo není ospravedlněn zákonem v Božích očích, je zřejmé, protože “ spravedliví budou žít vírou.“

Citace z: Abakuk 2:4,

• „Ale, že nikdo není odůvodněno zákon v očích Boha je zřejmé,“

Kazatelna Komentář parafrázuje jako „, ale že v Zákoně žádný člověk není odůvodněná s Bohem, je zřejmé,“ že „být ospravedlněn“ znamená být vyvedl z stavu viny a cursedness do stavu přijetí. Tento komentář tvrdí, že Paul, za předpokladu, že každý vinen a pod prokletím, teď se ukazuje, že Zákon nabízí žádném případě odůvodnění, a tedy tím, že „uvádět, že kardinál aforismus Abakuk“ odůvodňuje nauku o ospravedlnění z víry (také citováno v Římanům 1:17; Židům 10:38). Když se ve skutcích 13:39-41 je číst, že v synagoze v Pisidian Antioch, v úzké souvislosti s tvrzením, že prostřednictvím víry v Krista, člověk je ospravedlňován, Pavel citoval další průchod Abakuk (Abakuk 1:5), odsuzující nevěřící despoty, naznačující Kazatelskému komentáři, že učinil své prohlášení o ospravedlnění tvrzením o stejném důkazním textu.

• „zákon“ nebo „zákon“ (řecky: ἐν νόμῳ, en nomō)

„zákona“ je definován v Kazatelna Komentář jako „bytí“, „oblasti a oblasti Zákon“, srovnání použití stejného předložka s pasáží v Římanům 2:12 („tolik Jako hřešili pod Zákonem;“) Římanům 3:19 („To praví jim, že jsou pod Zákonem.“), zatímco přesně paralelní konstrukce se nachází ve Skutcích 13:39 („ze všech věcí, z nichž jste nemohli podle zákona být ospravedlněni.“).

• „Je oprávněné se s Bohem“ (řecky: δικαιοῦται παρὰ τῷ θεῷ, dikaioutai para tō Theō“)

je Uvedeno v Kazatelna Komentář, že předložka „s“ (παρά, para) se používá podobně jako v Římanům 2:13 („Pro ne posluchači Zákona jsou spravedliví u Boha“); 1 Korintským 3:19 („moudrost tohoto světa je bláznovstvím u Boha“), takže, to je sám Bůh, který ospravedlňuje hříšníka (Římanům 3:30; Římanům 4:5).

• „spravedliví budou žít vírou“ (řecky: ὁ δόκαιούκ πόστεωσσεται, ho dikaios ek pisteōs zēsetai): parafráze založená na přímém překladu z řečtiny v komentáři kazatelny: „spravedliví vírou budou žít“. To je uvedeno v Kazatelna Komentář, že text nebude používat obvyklé fráze „jak Písmo praví“, jako v následujícím verši z Leviticus, což je také případ v Římanům 9:7, ale v Římanům 15:3 a 1 Korintským 2:9 Pavel vložky, „podle toho, jak je psáno,“ v závorce, před pokračováním s slova Písma tak, aby se vytvořit pokračování jeho vlastní věty. Stejný komentář tvrdí, že obecně dohodnou na hebrejských učenců, které v původní průchod (Abakuk 2:4) slova, „jeho víru“ (nebo možná, přijetí dalšího čtení hebrejského textu, „na mou věru,“ to je tím, že ve mě víru) patří k „musí žít,“ spíše než „spravedlivý“ (viz na tomto místě Delitzsch v Židům 10:38, a Canon Vařit na Abakuk 2:4, v ‚Reproduktor ‚ Komentář‘). „Víry“, o němž mluvil, je zobrazen kontext, ve Abakuk znamenalo něco jako spolehnutí se na Boha, jako je stálý charakter, a ne pouhý letmý nebo příležitostné přijetí Boží zaslíbení jako pravdu, jako Kazatelna Komentář bodů, že to je prostě pohled z chodby, která je pořízena Pauline spisovatel Židům v Židům 10:38.

Verš 13Edit

Kristus nás vykoupil z prokletí zákona, když se stal prokletím za nás (neboť je napsáno: „Proklet je každý, kdo visí na stromě“),

• „Kristus nás vykoupil z prokletí zákona“: Následující Gill, „Vykupitel“ je Ježíš Kristus, Syn Boží, který byl povolán a ustanoven pro tuto práci, jeho Otec, s plnou dohody proroctví pod tento znak, kvalifikovaných jako muž, jako „blízko příbuzný“, kdo má právo uplatnit osoba, a ve stejné době, jako Bůh, toho dosáhnout. Kristus vykoupí „nás“, kteří jsou Boží vyvolení („Židé i pohané“). Gill napsal, že Kristus vlastní “ nás „tím, že Otec je dar, a nyní se nákupy“ nás „s cenou své krve, přináší“ nás “ „z prokletí zákona“ a „z hněvu“, což je druhá smrt.“

• „Dělal za nás prokletím“: Gill dát to v tom smyslu, že Kristus byl vyroben „prokletý člověk“, opovrhoval lidmi své generace, volá ho hříšník, dokonce volal „Samaritán“, a „ďábel“, „i prokletí zákonem“, zatímco on byl umístěn pod zákonem, stál v právní místě a převzít břemeno svých hříchů podle zákona, které poplatky za ním s hříchy a kletby ho pro jejich dobro; a nakonec také byl proklet spravedlnosti Boží, jeho otec, který ho nešetří, uvedení spravedlnost proti němu, trestat ho až do smrti, to je prokletá smrt kříže. Zdá se pak, že „byl vyroben prokletí“, kde „z“ je „vůle, právní zástupce, a stanovení Bůh“, a také své vlastní vůle a svobodného souhlasu, jako Ježíš „volně položil svůj život, a dal sám sebe, a učinil jeho duši obětí za hřích“.

• „Prokletý je každý, kdo visí na stromě“: citace z Deuteronomia 21: 23