co si představujete, když slyšíte slova „Matka Rusko“? Rozsáhlá pole a divoké lesy? Vojenská síla? Poněkud ponuré muže a krásné ženy? Rudé vlajky mávající nad pochodujícími vojáky? Možná nějaká vodka nebo spousta sněhu…? Jo, jasně. Takové snímky, i když jsou velmi populární, jsou plné kulturních klišé. Stejně jako zobrazovat Francii s každým, kdo nosí barety, sofistikovaně jíst bagety,pít víno a pořád spát!

jde o to, že samotné jméno „Matka Rusko“ je samo o sobě kulturním klišé a obvykle ho používají pouze cizinci. A když je to v pořádku zmínit, Matka Rusko, když mluví anglicky – Rusové budou jistě chápat výraz – přímé analogy v ruském bude znít divně, pro naše uši.

Zastaralé

nejbližší možné výraz, který doslova znamená ‚Matka Rusko‘, by ‚Matushka Rossiya‘ – ale pokud jej používáte, budete znít jako z 19. století vousatý patriot z ruské Říše, kteří žili pod vládou několika Romanovců a asi ani nepotkal Dostojevského a Tolstého osobně. Nikdo to nikdy neříká, pokud není ironický (a dokonce i v tomto případě je to divné a ne moc vtipné). Ušetřete si ostudu, neříkej to!

Takže, jaká slova používáme místo, když mluví o naší zemi ve vlasteneckém způsobem, s důrazem, že to není jen Rusko, ale že je to naše rodné zemi, kde naši předkové jsou z a pohřben? Můžete říci “ rodina „(slovo pochází z „rod“, „rodina“ ve starém ruštině) – je to nejvhodnější a nejběžnější slovo, které se překládá do „vlasti“. Druhý analog je otechestvo‘, což doslova znamená ‚vlast‘, ‚země našich otců – trochu intelektuální, ale také v pořádku. Ale nikdy „Matka Rusko“!

Mateřský symbol

Nicméně, všechny výše uvedené neznamená, že koncept Ruska jako Matka neexistuje – je to jen o konkrétním použití slov. Historicky byla personifikace vlasti jako mateřské nebo otcovské postavy vždy důležitá-nejen v Rusku.

„Mytologické představy rodné půdě jako k původu zrození, jako zdroj plodnosti a hojnosti, jsou populární mezi mnoho národů,“ píše Profesor Oleg Riabov od St. Petersburg State University, autor několika prací o symboly v politice. Co se týče Ruska, Riabov zdůrazňuje, že líčí zemi jako Matce bylo zvláště důležité, aby tuto zemi z 18-19 století, vzhledem k jeho politické neshody (a války) se Západem.

Jak Západ byl viděn jako racionální, pragmatický, hrdý a sekulární, ruské státní umístěn vlasti jako milující, nesobecký, skromný a věřící – což bylo ideálně osobní v obraze ruská žena/matka, Riabov vysvětluje. Tento koncept se ukázal jako udržitelný a inspirativní. Například, symbolická postava vlasti jako ženy, která volá po svých dětech, aby ji chránila, měla během druhé světové války velký význam.

Stačí se podívat na slavné Vlasti Hovory monument ve Volgogradu (známý jako Stalingrad během SSSR, kde jeden z nejvíce intenzivních bojů druhé světové VÁLKY bojovalo a Němci utrpěli porážku, která zastavila jejich postup směrem na východ). Žena se zdviženým mečem vyzývající svůj lid k boji proti útočníkovi je jistě velkým vlasteneckým symbolem. Ale znovu, nikdo jí neříkal „Matka Rusko“ – jen „vlast“.