lidské populace je neustále vystaven mnoha škodlivým environmentální stresory, což způsobuje negativní účinky na zdraví a/nebo deregulace biomarkeru v krvi. Někdy jsou však publikovány studie, které uvádějí žádné nebo dokonce pozitivní dopady některých stresorů na člověka. Hlavním cílem tohoto přezkumu je poskytnout komplexní přehled posledního desetiletí české biomonitoring, výzkum, týkající se vlivu různých úrovní znečištění ovzduší (benzo) a záření (uran, X-ray vyšetření a přírodní radon pozadí), na různě exponovaných skupin obyvatelstva. Protože některé výsledky získané z cytogenetických studií byly opačné, než se předpokládalo, hledali jsme smysluplnou interpretaci v genomických / epigenetických studiích.

podrobné analýzy našich dat podporované studií druhých a aktuální epigenetické poznání, vede k hypotéze univerzální mechanismus adaptace na environmentální stresory prostřednictvím metylace DNA nastavení, které mohou vzniknout v prenatálním vývoji, a přispět ke snížení výsledné poškození DNA v krvi. Tato hypotéza je plně v souladu s neočekávanými údaji z našich studií (např. nižší úrovně poškození DNA u osob ve věku od vysoce znečištěných oblastech než u kontrol nebo u osob vystavených opakovaně znečišťujících látek než u pacientů bez předchozí expozice), a je podporován také tím, že rozdíly v DNA metylace vzory do skupin z oblastí s různým stupněm znečištění.

s ohledem na přizpůsobení hypotéza, tyto body mohou být navrženy pro budoucí výzkum: (i) chronické a akutní expozice studijní předměty by měly být odlišeny; (ii) expozice historie by měla být mapovány, včetně místa bydliště v průběhu života a prenatální vývoj; (iii) změny epigenetických markerů by měly být sledovány v průběhu času.

stručně řečeno, vyšetřování lidské adaptace na životní prostředí, jedním z nejdůležitějších procesů na přežití, je novou výzvou pro budoucí výzkum v oblasti humánního biomonitoringu, které mohou změnit náš pohled na výsledky analýzy biomarkerů a potenciálních negativních dopadů na zdraví životního prostředí.