Shakhmatkin a Vedishcheva termodynamické (SVTD) model souborům řešení byl vyvinut v brýlích systému BaO–P2O5, s cílem odvození jejich krátký rozsah, struktura a předpovídat vlastnosti svazku. Použitelnost modelu byla zkoumána porovnáním struktury získané termodynamickým modelováním a nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií. Hodnocení molární objem zkoumaného brýle bylo provedeno prostřednictvím srovnání experimentálních hodnot vypočtených pomocí dvou přístupů: i) s sklo molární objem získané lineární kombinací součinu molární zlomky komponent systému a jejich krystalické objem; a ii) s molárními objemy vypočtenými multilineární regresní analýzou experimentálního molárního objemu každé kompozice. Dále byly křivky viskozity stanoveny v nízkých a vysokých teplotních rozsazích metodami ohýbání a otáčení paprsku, z nichž byla vypočtena křehkost a aktivační energie viskózního toku a korelována s termodynamickou chemickou strukturou skel.