budu se snažit přijít s postavena jazyk, aby odpovídaly jazyk mluvený Ugandské postavy v Knize Mormonově. Nebo alespoň začátek jednoho – nebudu to řešit úplně, jen o tom trochu přemýšlejte.

Pokud si dobře vzpomínám, publikum je pouze vystaveny dva výroky v jazyce (který, mimochodem, je zcela zhotovené, a ne na základě Svahilština). Tyto výroky jsou:

Hasa diga eebowaii = Seru na tebe, Bože,
Ma’hanibu eebowaii = Děkuji ti, Bože,

nebudu se bát příliš mnoho o výslovnost – dovedu si představit, scénáristé zamýšlel, aby to bylo výrazné, jako je intuitivní pro reproduktory angličtiny, tak udělám to samé.

takže nejprve „eebowai“ zjevně znamená Boha. Pokud má tento jazyk systém případů, je to ve vokativu. Řekněme, že „eebowu“ nominativ, „eebowma“ je dativ, „eebowim“ je ablativ, „eebowat“ je subessive. (Pokud mluvíme o Bohu, vypadá to, že subesivní případ by byl pěkný.) A“ eebolotum “ je elativní případ. (Uvědomuji si, že tyto případy začínají být absurdní.) A myslím, že bychom měli mít také objektivní případ-co takhle jen „eebo“.

dobře, myslím, že jsme skončili s „eebowai“. Nyní se pojďme zabývat druhou částí fráze. Zajímavé je, že „hasa diga“ a “ ma ‚hanibu“ nemají stejný začátek nebo konec, i když se oba překládají jako sloveso + „vy“. Vysvětlím to tím, že tento jazyk, stejně jako Latina, používá Dativ, nikoli cíl, pro frázi „děkuji“. A řekněme, že tento jazyk dává objekt před sloveso-OVS slovosled, řekněme. Takže „hasa“ je cílem “ vy “ a “ ma ‚ ha “ je Dativ. Což dává smysl, protože jsem řekl, že Dativ „Boha“ byl „eebowma“. Takže si myslím, že u zájmen se označení případu objeví na začátku slova, ne na konci jako u podstatných jmen. Kromě „hasa“, což je nepravidelné. Takže zbytek případů-vokativ je “ ai ‚ha“, ablativ je “ im ‚ha“, subesivní je “ at ‚ ha „(„pod vámi“ … jak často by to přišlo v rozhovoru?), nominativ je „basa“ (jako cíl „hasa“, dělám tento nepravidelný) a elativ je „lotum ‚ ha“.

nyní Ostatní části těchto frází – „diga“ je „kurva“ a „nibu“ je „děkuji“. Budu náladově představit, že „diga“ je volně přeloženo, a že „hasa diga“ doslova znamená „ať se vaše nohy být zlomený“ (ve skutečném použití, samozřejmě, tento doslovný význam je obvykle přítomen v reproduktorech myšlenky, stejně jako slovo „kurva“ v angličtině). Řeknu, že „- ga „je jussive konec a“ – bu “ je první osoba singulární přítomný čas konec. Představím si (protože mi trochu dochází pára), že rozdíly sloves v tomto jazyce jsou docela minimální. Každé sloveso má pět forem: infinitiv/podstatné formě, která končí na „sai“ (takže „disai“ je „rozbít něčí nohy“ a „nisai“ je „děkuji“), první osoba jednotného formuláře, který končí v „bu“ (takže „X dibu“ je „já jsem lámání / zlomí / zlomil X nohy“ a „X nibu“ je „děkuji/děkuju/děkuji X“), druhou a třetí osobu jednotného formuláře, který končí na „bi“, množné číslo, které končí na „ba“, a optative formulář, který končí v „ga“ (takže „X diga“ je „Může X být zlomené nohy“ a „X niga“ je „Může X být poděkoval“).
děkuji = nibu
Ty thankest = nibi
On/ona díky = nibi
My/vy/oni díky = niba
_ _ _ dík = niga ___
„jdi do Prdele, Bože“ (doslova „ať se vaše nohy zlomené, Bůh“) je „hasa diga, eebowaii“ a „Děkuji ti, Bože“, je „ma’hanibu, eebowaii“.

dává to smysl? Pokazil jsem něco?